Hardware

Jak je psáno v minulých článcích, tento text čtete právě díky Pi5. Segment mini počítačů mě nikdy nezajímal, avšak nyní, kdy jsem zatoužil po seberozvoji touto cestou, volba byla jasná. Přemýšlet jsem mohl pouze na velikosti RAM paměti mého mini-PC. Zvolil jsem nejnašlapanější verzi s 16 GB RAM, protože si vzpomínám, jaké problémy nedostatek paměti dělal u NASu QNAP. Něco jsem si o Pi5 načetl a pustil se do hledání mé postarší microSD karty, která slouží jako základní paměť. Paměťovou kartu jsem našel a rPi5 objednal a jelikož má pouze microHDMI výstupy, vhodil jsem do košíku i kabel. Plný očekávání na balíček jsem procházel články, co vše je možné dělat. Zde ovšem rovnou uvádím, že ta podivná dlouhá sběrnice a různé diodové periferie, robotika a čidla mě vůbec nezajímaly a šel jsem především po samotném systému a službách, které půjdou spustit 24/7.

Došel den D a dorazil mi balíček. Plný očekávání jsem ho otevřel a začal zkoumat podstatu minipočítačů. Do svého monitoru jsem zapojil HDMI konektor a jdu druhý konec zapojit do Pi5. A hle, konec drátu byl poněkud delší než co bylo na základní desce. Má hlava děravá a nepozorná objednala kabel HDMI->miniHDMI, přestože Pi5 má 2 microHDMI výstupy. To bylo veliké zklamání ze svého omylu či nedbalosti. Avšak snad není problém sehnat microHDMI->HDMI kabel běžně v obchodě ve městě. Nebyl a už jsem pro něj vyprašoval. Moji microSD kartu, kterou jsem již měl, jsem nachystal se správným operačním systémem a nic nebránilo Pi5 poprvé zapnout.

Povedlo se a vše fungovalo stejně, jaká byla má očekávání.

Najednou jsem byl ve světě Linuxu, což je pro mě prostředí spíše neznámé, protože jednotky hodin, které jsem strávil s Ubuntu bych nepočítal. Na procesor jsem nalepil žebrovaný chladič, upevnil jsem desku do oficiální černé krabičky s větráčkem a mohl jsem začít tvořit. Pi5 je napájeno přes USB-C a přestože mám vícekonektorovou nabíječku, která umí až 100 W na USB-C – Pi5 stále psalo obtíže s napájením. Na webu jsem se ovšem dočetl, že to je běžný bug a chyby se nevypisují jen při použití oficiálních adaptérů s 27 W nebo 45 W. A přestože má microSD karta nebyla v rychlostní verzi A2, tak i tak splnila test na výkon, ale měla pouze 64 GB.

Druhý pokus – nově, lépe, efektivněji

S mini, či micro-počítačem jsem si hrál, avšak stálé upomínky na napájení byly otravné a můj cíl je prvotřídnost. Proto jsem znovu otevřel obchůdek rpishop.cz a tentokrát koupil oficiální zdroj a microSD kartu s certifikací A2. V obou případech jsem si polepšil, zdroj jsem pro jistotu vzal 45W a kartu s 128 GB.

Nyní již naostro!

Raspberry Pi5 jsem složil do definitivní konfigurace, kterou již nemám záměr měnit a mohl jsem se pustit do softwarového vybavení. Jak již bylo zmíněno, zajímaly mě především webové služby běžící 24/7 a pustil jsem se do instalace služeb LAMP.

LAMP – Linux, Apache, MySQL, PHP

Příspěvek o softwaru si necháme na příště. Závěrem pouze uvedu, že Pi5 po celou dobu běží bezchybně a jeho spotřeba se pohybuje nejčastěji v rozmezí 3 – 4 W a při zatížení třeba k 10 W. Včetně zapojených periferií – klávesnice a myš. Ve srovnání s mým stolním PC, kde pracuji běžně a ve Windows – při volném běhu můžeme být kolem 50 – 70 W a při zátěži stovky wattů (Intel Core i5 12600KF a GeForce RTX 3080 Ti) a při vypnutém PC si zdroj odebírá cca. 1-1,5 W. Je zajímavé co zvládne něco s 1 W – nic a něco druhého 3 W – tohle.

Přeji krásné dny. MV